3 tipy, jak trénovat hraní s hlavou nahoře a dosáhnout výsledků


Hráči hokeje

Hráči hokeje

„Měj hlavu nahoře, měj pořád hlavu nahoře!“ Že už jste tato slova slyšeli? Není divu, trenéři je hráčům opakují od chvíle, kdy se zapíší do přípravky. Řada mladých i zkušených hokejistů ale časem trénink napřímení své hlavy opomíjí. Naštěstí existují skvělá cvičení, kterými se nedostatky dají dohnat.

Kdo nehraje s hlavou nahoře, nemůže dosáhnout takových hokejových kvalit jako soupeři, kteří mají tuto základní dovednost zvládnutou. Správné pohyby hlavou umožňují hráči vytěžit ze svých schopností maximum a prosadit se v zápase i za těžké situace.

Přehled o hře na ledě a ochrana vlastního zdraví

Je hned několik důvodů, proč se žádný hokejista bez hraní s hlavou nahoře neobejde.

Zaprvé má hráč díky vzpřímené hlavě výborný přehled o stavu věcí na ledě – rychle reaguje na změnu směru hry, lépe vidí pohyb soupeřů a také se dostane dříve ke kotouči. Kromě toho se dokáže správně rozhodnout, jak založit akci nebo kterým směrem vyhodit puk z obranného pásma.

Když navíc hokejista hraje s hlavou nahoře, maximálně chrání své zdraví. Může například předvídat náhlý úder od soupeře, srážku u mantinelu a podobné situace. Spousta vážných zranění pramení právě z hráčovy nepozornosti.

Která cvičení vám nebo vašim dětem pomohou vytvořit si návyk na správné hraní s hlavou vzhůru?

1. Skenování ledu

Skvělé cvičení pro začínající i profesionální hráče, které přináší dlouhodobé výsledky. Hokejisté na tréninku nebo během rozbruslení objíždí led jedním směrem, přičemž mají hlavu nahoře, na hokejce puk, s nímž kličkují a rozhlíží se doleva i doprava.

Jakmile trenér pískne do píšťalky, hráči musí okamžitě změnit směr bruslení a jet na druhou stranu. Při změně směru by se měli vydat za rukou, kde mají více prostoru.

Cílem tohoto cvičení je vybudovat návyk na řešení situací, kdy je hráč pod tlakem a potřebuje zjistit, kterým směrem z něj nejlépe uniknout.

2. Tři si přihrávají, jeden brání

Toto cvičení na držení hlavy nahoře ocení hlavě malí hokejisté. Je snadné: uprostřed stojí bránící hráč, kolem kterého další tři vytvoří pomyslný kruh a navzájem si přihrávají. Jejich cílem je provést co nejvíc přihrávek bez toho, aniž by bránící hokejista kotouč zasáhl a vyhodil ho ven z kruhu.

Proč je toto cvičení účinné? Bránící hráč i útočníci stále rotují, a aby dokázali rychle reagovat na změnu směru puku, musí sledovat jak kotouč, tak změnu pohybu ostatních kolem sebe. Čím víc hokejistů se do cvičení zapojí, tím bude pro všechny složitější.

3. Aktivní záškodník místo kuželů

Začínající hokejisté trénují stickhandling a další technické dovednosti nejčastěji s pomocí kuželů, které různými způsoby objíždí a kličkují kolem nich. Problém je, že kužel hokejistu nenutí mít hlavu nahoře. Stojí na jednom místě a hráč po chvíli přesně ví, jak se kuželu vyhnout i poslepu.

Proto je skvělé jakékoliv cvičení, při kterém se na místo kuželů postaví trenéři v roli aktivních záškodníků. Ti stejně jako kužel stojí na místě, ale na rozdíl od něj se snaží kličkujícímu hráči vypíchnout puk a situaci mu znepříjemnit. Hokejista je tak nucený mít neustále hlavu nahoře a sledovat, co zrovna záškodník dělá.

U tréninků ve více hráčích pomůže, když aktivních záškodníků vytvoříte víc, a to napříč celým kluzištěm, nebo alespoň jedním pásmem.

Chce to hlavně trpělivost

Pokud už nějakou dobu trénujete hraní s hlavou nahoře, ale zatím si na něj nemůžete navyknout, neklesejte na mysli. Zařazení některé z výše uvedených technik, ale i řada jiných vás brzy posune o krok dál.

Tak ať to bruslí. A nezapomínejte: hlava má být stále nahoře!