Zakázané uvolnění


Zakázané uvolnění (nebo také anglicky icing) je v ledním hokeji následující situace: hráč odehraje puk z vlastní poloviny kluziště, tedy před půlící čárou, a kotouč dojede bez doteku jakéhokoliv hráče až za branku soupeře. Když hokejista odehraje puk na zakázané uvolnění, rozhodčí přeruší hru a nařídí nové vhazování před brankou týmu tohoto hráče. Výjimku představuje hra při oslabení, během které může oslabený celek vyhazovat kotouč libovolně přes celé kluziště.

Pravidlo o zakázaném uvolnění doznalo v průběhu let výrazných změn, až se dostalo do podoby takzvaného hybridního zakázaného uvolnění. Při něm čárový rozhodčí posuzuje, zda puk u brankové čáry jako první „dobruslí“ útočící, nebo bránící hokejista. Hokejové soutěže napříč světem přistupují k zakázanému uvolnění různě, právě hybridní icing je však v profesionálních ligách nejběžnější.