Historie závodů v rychlobruslení: Jejich původ sahá téměř 400 let dozadu


Počátky jednoho z nejoblíbenějších sportů zimních olympijských her se začaly psát už stovky let nazpět, přestože tehdejší bruslení mělo k tomu dnešnímu hodně daleko. Lidé zjistili, že si lze na boty připevnit kosti či podobné předměty, které při klouzání po ledě urychlí dopravu na vzdálená místa.

Bruslení začalo lidi bavit

Jenže nezůstalo jen u dopravy a jiného praktického využití. Člověk je tvor hravý a přišel na to, že na ledě může být s bruslemi (ty vypadaly úplně jinak než dnes) spousta zábavy.

A tak už v roce 1642 spatřil světlo světa první bruslařský klub. Nesl jméno Skating Club Of Edinburgh a pocházel ze Skotska. O více než století později, v roce 1763, proběhly v nedaleké Anglii premiérové závody v bruslení.

Jeden z nejstarších sportovních svazů

Přestože původně mělo dovádění na bruslích oblibu hlavně ve Skandinávii a dalších severních zemích, za kolébku rychlobruslení je právem považováno Nizozemsko. Právě v tomto státě se roku 1889 pořádalo první mistrovství světa v bruslení na čas.

O tři roky později v tamním městě Haag – ve čtvrti Scheveningen – došlo k založení mezinárodní bruslařské unie (ISU), která tak utvořila jeden z prvních celosvětových sportovních svazů: dokonce i fotbalová federace vznikla později.

Rychlobluslař

Do ISU mimochodem patřilo také krasobruslení.

Na olympiádu jeli až po válce  

Závodění na mistrovstvích světa a dalších velkých akcí si v průběhu let získalo pevnou tradici, ale rychlobruslařům stále chyběla důležitá třešnička na dortu – možnost jezdit na olympiádě.

Původně mělo rychlobruslení olympijskou premiéru oslavit na hrách v roce 1916, plány však tenkrát zhatila první světová válka. Závodníci museli vydržet až do roku 1924, na francouzské půdě v Chamonix už jim boje pod pěti kruhy neunikly.

V době mezi první a druhou světovou válkou v rychlobruslení dominovali závodníci z Finska a Norska, až postupem je stíhaly i další národy. Z historického hlediska jsou při ohledu na olympijské výsledky nejúspěšnější Nizozemci a Američané.

Pro zajímavost: ženy si na soutěžní rychlobruslení musely počkat až do 30. let 20. století.

Důležitý rozvoj v 90. letech

Ačkoliv v Česku nepatří rychlobruslení k příliš rozšířeným sportům a stále pro svůj rozvoj nemá vhodné zázemí, i u nás zakotvilo rychle. Již v roce 1888 vznikl Bruslařský závodní klub Praha a poté roku 1922 Bruslařský svaz republiky Československé.

Rychlobluslař v zatáčce

Podobně jako jinde ve světě, také v Česku zažilo rychlobruslení rozkvět především v 90. letech 20. století, kdy se závody dostaly povědomí širší veřejnosti a zároveň se díky speciálně upraveným bruslím zrychlilo.

Klasika, která neomrzí

Až zase budete u obrazovky fandit Martině Sáblíkové a očima ji tlačit za ziskem medaile, vzpomeňte si, že závody rychlobruslařů a rychlobruslařek jsou ve světě sportu desítky a desítky let klasikou, která neomrzí.